Mám doma kočku Miu a psa Bruna už přes sedm let. Za tu dobu jsem se naučila spoustu věcí — co funguje, co ne, a proč veterináři říkají to, co říkají. Tady sdílím to, co jsem zjistila.
Foto: Wikimedia Commons
Když jsem před lety adoptovala Miu z útulku, nevěděla jsem skoro nic. Krmila jsem ji tím, co bylo nejlevnější v supermarketu, a divila se, proč má problémy s trávením. Pak přišel Bruno — a s ním spousta dalších otázek.
Postupně jsem začala číst, ptát se veterinářů a hlavně pozorovat. Zjistila jsem, že hodně informací na internetu je buď zastaralých, nebo příliš obecných. Proto jsem se rozhodla psát o tom, co skutečně funguje — konkrétně, prakticky, z první ruky.
Nejsem veterinář. Jsem majitelka mazlíčků, která dělá věci pečlivě a ráda se o zkušenosti dělí.
Foto: Wikimedia Commons
Kočky jsou samostatná zvířata, ale to neznamená, že nepotřebují péči. Výživa, veterinární kontroly, obohacení prostředí — to vše hraje roli. Tady je to, co vím z praxe.
Přečíst článek
Foto: Wikimedia Commons
Bruno žije v bytě, ale potřebuje pohyb, stimulaci a jasná pravidla. Přináším praktické tipy, které nám fungují.
Přečíst článek
Foto: Wikimedia Commons
Granule, vlhké krmivo nebo BARF? Prošla jsem si různými přístupy a mám co říct o každém z nich.
Přečíst článekKočky i psi milují rutinu. Krmím Miu dvakrát denně ve stejnou hodinu — ráno v sedm a večer v šest. Bruno dostává jídlo třikrát. Pravidelnost snižuje stres a zlepšuje trávení.
Při každém mazlení věnuji chvíli kontrole — hledám klíšťata, zarudnutí nebo neobvyklé uzlíky. Zachytila jsem tak záněty v rané fázi, kdy je léčba jednoduchá a levná.
Zdá se to samozřejmé, ale hodně majitelů to podceňuje. Kočky jsou obzvlášť citlivé na kvalitu vody — Mia pije výrazně více od té doby, co mám fontánku s filtrací.
